Hợp âm Bílá - KAREL GOTT

Lời & hợp âm

[Verse 1]
[D]Svítá, jako zázrakem sví[Bm]tá,
tichem rozdělce [G]vítá,
kam si dopa[F#m]traníš.
Ráno [A]vstá[Em]vá a mává
křídly [Bm]na roletách,
leť už [A]den začí[D]ná.
Bílá včera náho[Bm]dou stála,
Skoro týchat [G]se bál,
a já pozval [F#m]ji dál.
Dívka [Em]bílá,
či bílá ze sna [Bm]utkaná tvář,
důvěr[A]ná i [D]neznámá.
[F#m]Bílým žárem [G]bílý j[F#m]as
[G]pak [F#m]náhle v [D]ná [E]s zažih p[A]rávě.
[F#m]Náruč světla[Bm] tou, která [E]vzletl[A]a,
jak [F#m]ták, co v n[B]í zvíl v[E] trávě.
[D]Zůstaň, chtěl jsem zavolat, zůs[Bm]taň,
rychle zamkla mi [G]půstaň horkým zámkem [F#m]svých rtů.
Slova [Em]váznou a prázdnou
nocím [Bm]na plaž byl zní,
klapot[A]ní [G]střevíč[D]ků.[Bb]
[Gm]

[Interlude 1]
[Eb][Dm][Cm][Gm]
[F][Bb]
[Dm]Znám tvá [Eb]pusta,[F]

[Verse 2]
[Dm]
cítěž [Eb]as i l[Dm]ásku v n[Bb]ás,
[C]brá[F]no kvězdám [Dm]Chvátel [Gm]čas já zapom[C]něl,
že [F]neznám
[Dm]a musím [G]znát tvej [C]jméno
[F]Dílo, dám ti jméno [Dm]si dílo,
není na světě [Bb]síla,
co mě zastavi[Am]t smí.
Já tě [Gm]najdu,
i kdybych na kraj [Dm]světa šel sám,
chci [C]tě mít [Bb]ti sám.
[F]www[C] .a[F]rka[F]nce[F] -s[F]ystems .cz